Průvodce Srub Pod Lípou

Jaromír
Průvodce Srub Pod Lípou

Turistická atrakce

Pro Brňany dopravně celkem snadno dostupné vodopády, příroda připomínající Slovenský ráj a krásné náročnější stezky ve svahu nad řekou, to je Trenckova rokle a Údolí Loučky a Bobrůvky. Údolí Loučky a Bobrůvky se táhne mezi vesnicemi Strážek, Střížeš a Skryje (cca 10km severozápadně od Tišnova). Přibližně v polovině tohoto údolí se nachází Trenckova rokle. Začátek cesty se nabízí v obci Skryje. Cestu odtud k Trenckove rokli osobně řadím mezi ty nejkrásnější turistické cesty v okolí Brna. Chvíli u řeky Loučky, chvíli ve svahu nad řekou. Ve svahu nás čekají různé překážky v podobě spadlých stromů, šikmých skal a různých převýšení. Nicméně pozor - v zimě, za pokrývky sněhu, bych tuto část cesty v žádném případě nedoporučoval jít. Cesta je opravdu ve svahu, navíc místy po hladké skále, v kombinaci se sněhem je to celkem nebezpečné. K vodopádům Trenckovy rokle sice nevede žádná značka, nicméně cesta k nim je upravená, prošlapaná a na skalách je připevněno pro oporu lano. Skály jsou pokryté mechem a kapradím, vodopády a kaskády pěkně šumí. Vodopády jsou tu dva, ten horní má tři metry, ten spodní dokonce osm (s tím že je rozdělen kaskádou). Na závěr ještě o Trenckově rokli pověst: Za dob Marie Terezie Rakousko-Uhersko bránilo před napadením Turky vojsko pandurů pod vedením barona Františka Trencka. Kromě bránění však panduři také loupili, drancovali a vraždili nevinné občany. Marie Terezie byla nucena vydat příkaz k polapení barona a k předvedení jej do Vídně. Baron spolu se svými třemi důstojníky prchl a skrýval se neznámo kde. V té době jeden bylinkář z Drahonína chodil pro vzácné léčivé rostliny do této rokle. Když sestoupil až na dno rokle uviděl ohniště a u něj čtyři ozbrojené muže. Bylinkář nestačil prchnout a byl obestoupen těmito lidmi. Baron se mu představil a dal muži nabídku. Pokud jim donese každé čtyři dny ovci, dostane dvacet dukátů, pokud je prozradí pak jej zabijí. Bylinkář ovce nosil, slušně si vydělal, jednoho dne ale baron zmizel neznámo kam. O něco později bylinkář pověděl svým známým o tom co se stalo, od té doby nese rokle Trenckovo jméno.
Trenckova rokle
Pro Brňany dopravně celkem snadno dostupné vodopády, příroda připomínající Slovenský ráj a krásné náročnější stezky ve svahu nad řekou, to je Trenckova rokle a Údolí Loučky a Bobrůvky. Údolí Loučky a Bobrůvky se táhne mezi vesnicemi Strážek, Střížeš a Skryje (cca 10km severozápadně od Tišnova). Přibližně v polovině tohoto údolí se nachází Trenckova rokle. Začátek cesty se nabízí v obci Skryje. Cestu odtud k Trenckove rokli osobně řadím mezi ty nejkrásnější turistické cesty v okolí Brna. Chvíli u řeky Loučky, chvíli ve svahu nad řekou. Ve svahu nás čekají různé překážky v podobě spadlých stromů, šikmých skal a různých převýšení. Nicméně pozor - v zimě, za pokrývky sněhu, bych tuto část cesty v žádném případě nedoporučoval jít. Cesta je opravdu ve svahu, navíc místy po hladké skále, v kombinaci se sněhem je to celkem nebezpečné. K vodopádům Trenckovy rokle sice nevede žádná značka, nicméně cesta k nim je upravená, prošlapaná a na skalách je připevněno pro oporu lano. Skály jsou pokryté mechem a kapradím, vodopády a kaskády pěkně šumí. Vodopády jsou tu dva, ten horní má tři metry, ten spodní dokonce osm (s tím že je rozdělen kaskádou). Na závěr ještě o Trenckově rokli pověst: Za dob Marie Terezie Rakousko-Uhersko bránilo před napadením Turky vojsko pandurů pod vedením barona Františka Trencka. Kromě bránění však panduři také loupili, drancovali a vraždili nevinné občany. Marie Terezie byla nucena vydat příkaz k polapení barona a k předvedení jej do Vídně. Baron spolu se svými třemi důstojníky prchl a skrýval se neznámo kde. V té době jeden bylinkář z Drahonína chodil pro vzácné léčivé rostliny do této rokle. Když sestoupil až na dno rokle uviděl ohniště a u něj čtyři ozbrojené muže. Bylinkář nestačil prchnout a byl obestoupen těmito lidmi. Baron se mu představil a dal muži nabídku. Pokud jim donese každé čtyři dny ovci, dostane dvacet dukátů, pokud je prozradí pak jej zabijí. Bylinkář ovce nosil, slušně si vydělal, jednoho dne ale baron zmizel neznámo kam. O něco později bylinkář pověděl svým známým o tom co se stalo, od té doby nese rokle Trenckovo jméno.
Šikland je největší přírodní zábavní park v České republice, který na jediném místě nabízí vše pro ideální dovolenou nebo výlet. V samém srdci Šiklandu se nachází první westernové městečko v ČR – Westernové městečko Šiklův mlýn, které nabízí zábavu a vyžití pro celou rodinu. V teplých letních dnech se můžete osvěžit a zrelaxovat v jedinečném přírodním aquaparku, který se nachází hned vedle Central kempu. Odvážlivci mají možnost svoji statečnost ověřit v nedalekém 3 km vzdáleném strašidelném zámku Darxmoor, jenž otevírá své brány dětem jakéhokoli věku.
Rio Louco
Zvole
Šikland je největší přírodní zábavní park v České republice, který na jediném místě nabízí vše pro ideální dovolenou nebo výlet. V samém srdci Šiklandu se nachází první westernové městečko v ČR – Westernové městečko Šiklův mlýn, které nabízí zábavu a vyžití pro celou rodinu. V teplých letních dnech se můžete osvěžit a zrelaxovat v jedinečném přírodním aquaparku, který se nachází hned vedle Central kempu. Odvážlivci mají možnost svoji statečnost ověřit v nedalekém 3 km vzdáleném strašidelném zámku Darxmoor, jenž otevírá své brány dětem jakéhokoli věku.

Jídlo a restaurace

Restaruace vaří bez chemických dochucovadel z čerstvých surovin od místních dodavatelů a farmářů.
Šafránkův mlýn
Restaruace vaří bez chemických dochucovadel z čerstvých surovin od místních dodavatelů a farmářů.

Prohlídka památek

Hrad Pernštejn je mimořádně zachovalý gotický skvost a je proto jedním z nejnavštěvovanějších hradů na Moravě. Ve středověku sloužil jako základna pánů z Pernštejna. Původní jednoduchá dispozice hradu byla v průběhu času doplněna mnoha přestavbami. Pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu ale naštěstí nebyly přestavbami dotčeny a dnes jsou ojedinělým dokladem přeměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční sídlo. Zajímavostí je, že Pernštejn nebyl za celou svou téměř 800 let trvající historii nikdy dobyt. Nově vznikl prohlídkový okruh zahradami, které se vrátily do podoby, kterou měly na počátku 19. století. Součástí okruhu jsou obnovené stavby jako poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk, paraple či vodopád.
16 moradores locais recomendam
Castelo de Pernštejn
16 moradores locais recomendam
Hrad Pernštejn je mimořádně zachovalý gotický skvost a je proto jedním z nejnavštěvovanějších hradů na Moravě. Ve středověku sloužil jako základna pánů z Pernštejna. Původní jednoduchá dispozice hradu byla v průběhu času doplněna mnoha přestavbami. Pozdně gotická a raně renesanční podoba hradu ale naštěstí nebyly přestavbami dotčeny a dnes jsou ojedinělým dokladem přeměn středověké pevnosti na luxusnější renesanční sídlo. Zajímavostí je, že Pernštejn nebyl za celou svou téměř 800 let trvající historii nikdy dobyt. Nově vznikl prohlídkový okruh zahradami, které se vrátily do podoby, kterou měly na počátku 19. století. Součástí okruhu jsou obnovené stavby jako poustevna, čínský pavilon, turecké lázně, obelisk, paraple či vodopád.
V Předklášteří u Tišnova leží klášter Porta coeli, kde i dnes zde žije komunita sester cisterciaček. V areálu kláštera se nachází Podhorácké muzeum, ve kterém mohou návštěvníci zhlédnout několik stálých expozic. Porta coeli (v překladu Brána nebes) je ženský cisterciácký klášter ze 13. století. Během husitských válek v letech 1428–1436 byl klášter Porta Coeli zpustošen. Při vpádu švédských vojsk v letech 1619–1625 se klášter nevyhnul dobývání. A za vlády Josefa II. v roce 1782 byl klášter dokonce přestaven na textilní manufakturu. Otevření se dočkal o 100 let později, kdy sem byli vyslány cisterciačky z kláštera v Marienthalu. Od té doby se klášteru vedlo dobře, až do roku 1950, kdy činnost sester zastavil komunistický režim. Život klášteru vrátila sametová revoluce, kdy začal klášter Porta Coeli opět fungovat. Poslední velká rekonstrukce zde proběhla v letech 2019-2020.
Porta coeli Convent
1001 Porta Coeli
V Předklášteří u Tišnova leží klášter Porta coeli, kde i dnes zde žije komunita sester cisterciaček. V areálu kláštera se nachází Podhorácké muzeum, ve kterém mohou návštěvníci zhlédnout několik stálých expozic. Porta coeli (v překladu Brána nebes) je ženský cisterciácký klášter ze 13. století. Během husitských válek v letech 1428–1436 byl klášter Porta Coeli zpustošen. Při vpádu švédských vojsk v letech 1619–1625 se klášter nevyhnul dobývání. A za vlády Josefa II. v roce 1782 byl klášter dokonce přestaven na textilní manufakturu. Otevření se dočkal o 100 let později, kdy sem byli vyslány cisterciačky z kláštera v Marienthalu. Od té doby se klášteru vedlo dobře, až do roku 1950, kdy činnost sester zastavil komunistický režim. Život klášteru vrátila sametová revoluce, kdy začal klášter Porta Coeli opět fungovat. Poslední velká rekonstrukce zde proběhla v letech 2019-2020.